Publikační boom a zejména internet přináší v posledních letech doposud nevídané množství podrobných informací. Souběžně s tím konec studené války a otevření hranic umožňují libovolné cestování, přičemž změny ve vojenských doktrínách dovolují až na řídké výjimky i návštěvu pozůstatků kterýchkoli fortifikací. Naše publikace si proto klade za cíl poskytnout základní přehled encyklopedického charakteru o jednotlivých pevnostních systémech, aniž by se snažila uvést všechny podrobnosti. Věříme, že se stane inspirací pro mnohem hlubší bádání.
Velmi dobře jsou již popsány fortifikace typu Maginotovy linie, Atlantického valu, Meziříčního opevněného rajonu, Stalinovy linie, československého opevnění a dalších. Záměrně proto věnujeme větší pozornost liniím méně známým. Zaměřili jsme se na opevnění trvalé, v zásadě tvořené betonovými, železobetonovými či pancéřovými stavbami, ovšem zejména v průběhu II. světové války vzniklo i mnoho opevněných linií sice polního charakteru, ale s častým zesílením malými odolnými pevnůstkami. Mnohdy je například zmiňována francouzská Weygandova linie, avšak především Německo pro taková více-méně improvizovaná opevnění nešetřilo v rámci goebbelsovské propagandy honosnými názvy, často citovanými i ve vojensko-historické literatuře. V nezbytné míře se proto zmiňujeme i o nich, aby čtenář neměl pocit, že jsme na ně zapomněli. Až na výjimky se nezabýváme pobřežním dělostřelectvem, jehož charakteristika je středoevropským podmínkám vzdálena.
Jsme rádi, že jsme mohli realizovat záměr našeho přítele Mgr. Aleše Horáka, jemuž předčasná smrt vytvoření podobného díla nedovolila.
Autoři